Mrtvice mu vzala golf, program PGA HOPE mu vrátil naději. Příběh 90letého veterána

Na slunné terase u klubovny Woodside Country Clubu na Long Islandu dnes sedí muž, který ještě před nedávnem věřil, že jeho dny na hřišti jsou definitivně sečteny. Devadesátiletý John Hanser, pečlivě zabalený do několika vrstev oblečení i v teplém říjnovém odpoledni, tehdy v návalu beznaděje rozdal všechny své golfové hole. Vedle něj však jako skála stojí Maria Hanser, jeho manželka, se kterou kráčí životem už neuvěřitelných 51 let. Právě ona byla tou silou, která odmítla přijmout verdikt osudu a věřila, že se její manžel znovu postaví na nohy a uchopí hůl. „Myslíte si, že tenhle příběh začal před dvěma lety?“ usmívá se Maria Hanser. „Zkuste jednapadesát let. Jsme v tom spolu na celý život.“

Životní cesta Johna Hansera byla vždy spojena s disciplínou a službou vlasti. Ve dvaceti letech sloužil u Námořnictva USA ve Středomoří, později vyměnil uniformu námořníka za odznak NYPD na Manhattanu. Golf mu učaroval v sedmdesátých letech díky kolegovi od policie a od té doby se stal jeho neoddělitelnou součástí. Maria Hanser s láskou vzpomíná na jeho nezdolnou soutěživost, která ho provázela na každém greenu. „Byl to neuvěřitelný rival. Když hrával s přáteli, ten, kdo byl na jamce nejblíže vlajce, vyhrál 1 dolar (cca 21 Kč). Často se vracel domů a pyšně hlásil, že vyhrál 14 dolarů (cca 300 Kč). Já se ho jen s úsměvem ptala, kolik ho ten den stálo fee,“ vypráví manželka.

Zlomový rok a boj o návrat

Vše se začalo komplikovat v lednu 2024, kdy John Hanser prodělal lehký srdeční infarkt. Ačkoliv se zdálo, že se zotavuje, v červenci téhož roku přišla další, mnohem tvrdší rána v podobě masivní mrtvice. Prognózy lékařů byly neúprosné a naznačovaly, že už nikdy nebude chodit. „Když se to stalobylo mi do pláče, řekl, že už nikdy nebude hrát golf,“ líčí Maria Hanser. Veškeré své vybavení tehdy věnoval svému vnukovi v přesvědčení, že jeho sportovní kapitola skončila. Následovalo vyčerpávající období, které trvalo více než 600 dní. John Hanser pod dohledem své ženy absolvoval stovky hodin rehabilitací a domácího cvičení, kdy se krůček po krůčku vracel k pohybu.

Naděje svitla ve chvíli, kdy Maria Hanser objevila v Melville leták programu PGA HOPE, který pomáhá veteránům skrze golf. Právě zde se cesty Johna Hansera zkřížily s instruktorem Paulem Glutem. Paul Glut, sám veterán Námořní pěchoty USA, zvolil k devadesátiletému námořníkovi specifický přístup. Místo soucitu vsadil na starou dobrou vojenskou rivalitu. „Někdy, když chci, aby do toho úderu dal opravdu všechno, prostě na něj zařvu: Marine Corps!“ směje se Paul Glut. Mezi oběma muži okamžitě vzniklo pouto postavené na vzájemném popichování. „Vypadá to, že moc dobře ví, že my mariňáci jsme o něco drsnější než kluci od námořnictva,“ dodává instruktor.

Díky speciálně upravenému vozíku, který umožňuje hru v sedě, se John Hanser začal znovu učit švihu. Nejdříve však museli vyřešit úsměvný problém. Poté, co John rozdal své hole, neměl s čím hrát. Paul Glut však vše potřebné zajistil. I když se veterán pravděpodobně už nevrátí k plným 18 jamkám, smysl jeho snažení leží jinde. „Golf je o soutěžení se sebou samým a o touze být každý den o kousek lepší,“ říká Maria Hanser.

Jak silný dopad může mít program PGA HOPE, dokládá také příběh jeho ambasadora Jasona Strejceka. Čtyřiačtyřicetiletý veterán amerického námořnictva sloužil jako bojový zdravotník v Iráku, kde ho vážně zranil výbuch nálože. Po pěti operacích ramene a letech vyrovnávání se s válečnými traumaty našel v golfu nový smysl života. Do PGA HOPE vstoupil v roce 2023 s handicapem 22, který postupně snížil až na 4,8. Dnes jako ambasador programu v severním Ohiu pomáhá dalším veteránům objevit, že golf může být mnohem víc než jen sport.

Pro Johna Hansera se tato pomoc stala skutečným záchranným lanem. Přestože mu následky mrtvice ztěžují řeč a sám přímo neřekl, že mu golf zachránil život, Paul Glut potvrzuje, že podobná slova od účastníků programu slýchá často. „Paul? Ten je v naprostém pořádku,“ vtipkuje John s typickým úšklebkem, který se vzápětí změní v široký úsměv, když slyší Paulovy předstírané protesty. Pro Marii Hanser je právě tento smích největším vítězstvím. V posledních dvou letech totiž z manželovy tváře téměř vymizel.

Během jednoho z prosluněných čtvrtečních odpolední na Long Islandu John všem přítomným dokázal, že vnitřní smysl golfu a technický cit nikdy nezapomněl. Na putting greenu, pod bedlivým dohledem Paula i Marie, John trpělivě trénoval rány svým 8 železem. Po několika zahřívacích pokusech se mu podařil naprosto čistý zásah. Míček se odrazil od středu hlavy hole a s ideální rotací se rozjel přímo směrem k vlajce. Všichni přítomní v tu chvíli ztichli a s napětím sledovali jeho dráhu.

Tento jediný okamžik nebyl jen návratem ke sportu, ale mocným symbolem vítězství nad nepřízní osudu a vlastními limity. Pro Johna to byl možná jen jeden z mnoha povedených úderů v jeho nesmírně dlouhé golfové kariéře, ale pro jeho ženu Marii to byl nezvratný důkaz, že naděje stále žije.

I když se jeho golfový život dramaticky změnil a plný švih je již nenávratnou minulostí, radost z pohybu a sounáležitost s komunitou zůstávají silnější než kdy dřív. Jak trefně poznamenal Paul Glut, v golfu nelze nikdy definitivně vyhrát, protože tato hra se s věkem a fyzickými dispozicemi neustále proměňuje. A právě v její schopnosti adaptace spočívá její největší kouzlo. „Tady jsme,“ uzavírá dojatá Maria Hanser při pohledu na svého muže na greenu. „Naděje.“

Zdroj:

https://golf.com/news/features/john-hanser-90-year-old-vet-stroke-playing-golf-again/

https://bvmsports.com/2026/10/22/navy-veteran-returns-to-golf-after-stroke-with-help-from-friends/

• Sdílet: