Další zázrak v Medinah? Ukončí Presidents Cup sérii deseti vítězství USA v řadě

V roce 2012, kdy se v Medinah Country Clubu naposledy konal elitní týmový match play, vypadala technologická i sportovní realita úplně jinak. Diváci na prvním odpališti tehdejšího Ryder Cupu vytahovali své dnes již archaické vyklápěcí telefony a mačkali tlačítka, aby si v nastalé tmě posvítili na cestu. „Jako hráče mě to tehdy děsilo," vzpomíná Brandt Snedeker, který se letos do Illinois vrací v diametrálně odlišné roli. Jako americký kapitán má nyní na starosti mnohem víc než jen svou vlastní hru. Například správu velkého skupinového chatu s názvem „Medinah ’26“. Právě v tomto digitálním prostoru se podle Snedekera buduje týmový duch, do kterého se překvapivě aktivně zapojují i ti, kteří obvykle příliš nepíší, včetně aktuální světové jedničky Scottieho Schefflera. Kapitán přiznal, že ho vtipné interakce nováčků, jako jsou Jacob Bridgeman nebo Chris Gotterup, nadchly natolik, že se do debaty musel zapojit i samotný Scheffler, který jinak textovým zprávám příliš neholduje.

Karaoke jako rituál pro nováčky

Americký tým se pod vedením Brandta Snedekera snaží stmelit kolektiv i pomocí aktivit, které v jinak přísně individuálním golfovém světě nejsou běžné. Letošní nováčci si museli projít nervy drásajícím rituálem v podobě karaoke vystoupení před padesátičlenným publikem, a to bez možnosti cokoli natáčet. Jacob Bridgeman vsadil na vlasteneckou notu s písní „God Bless the USA“, teprve jednadvacetiletý Jackson Koivun zvolil modernější „Heartless“ od Kanyeho Westa a Chris Gotterup si vybral rockovou klasiku „One Last Breath“ od kapely Creed. „Naprosto jsem to zpackal, bylo to hrozné," přiznal se smíchem Chris Gotterup, který se navíc stal terčem vtipů v týmovém chatu poté, co Jacob Bridgeman zveřejnil jeho tajnou fotku z dovolené.

Tato uvolněná atmosféra má americkému výběru pomoci překonat nedávná zklamání v jiných prestižních týmových soutěžích. Americký golf totiž v poslední době utrpěl několik bolestivých ran. Prohru na Walker Cupu, kde tým ztratil obrovské vedení v singlech proti výběru Velké Británie a Irska, porážku žen na Solheim Cupu poměrem 13-15 a dvě po sobě jdoucí selhání v Ryder Cupu. Historie Presidents Cupu je však pro USA mnohem přívětivější. Američané zde drží neuvěřitelnou bilanci 13-1-1 a od roku 1998 neprohráli, přičemž aktuálně drží sérii deseti vítězství v řadě.

Propast v žebříčcích a výhoda hloubky

Klíčovým faktorem americké nadvlády v tomto formátu turnaje je propastná hloubka soupisky. Zatímco u Američanů světové umístění hráčů v žebříčku málokdy klesne pod 20. místo, dvanáctý hráč mezinárodního výběru se často pohybuje až kolem 60. pozice. Letos v Medinah mají USA v týmu osm hráčů z první jedenáctky světa, přičemž nejníže postavenými jsou Patrick Cantlay (28.) a nováček Jackson Koivun (57.). Mezinárodní tým má v elitní patnáctce pouze Si Woo Kima (14.) a hned pět jeho hráčů figuruje mimo první padesátku, včetně Nicka Taylora a Christiaana Bezuidenhouta, kteří jsou dokonce za hranicí 80. místa.

Tato statistická převaha umožňuje Američanům ustát i slabší chvilky svých největších hvězd. Scottie Scheffler má sice v Presidents Cupu bilanci 3-5-1, ale přesto americký tým minulé ročníky ovládl především díky stabilním výkonům, které předváděl Patrick Cantlay (7-2-1), Xander Schauffele (7-2) či Jordan Spieth, který v roce 2022 neprohrál jediný zápas s bilancí 5-0. Mezinárodní tým takový luxus nemá. Potřebuje, aby jeho největší opory jako Hideki Matsuyama a Adam Scott přinesly každý alespoň tři až čtyři body, což se jim však historicky nedaří. Scottova celková bilance je 20-28-6 a Matsuyamova činí 9-13-5.

Schefflerův boj s narativy a tlakem

Právě Scottie Scheffler je ústřední postavou mnoha diskusí. Přestože ve hře na rány naprosto dominuje, v jamkovce se mu nedaří přenést svou pověstnou formu do výsledků. Scottie Scheffler se navíc netají frustrací z mediálních spekulací o údajné nesoudržnosti amerického týmu. Fámy o tom, že Patrick Cantlay odmítal nosit kšiltovku, nebo že se tým rozděluje do různých místností, označil za lživé. „Je to pro nás frustrující, protože je to naprostá lež," uvedl Scottie Scheffler na adresu narativů vzniklých po porážkách v Itálii a na Long Islandu.

Kapitán Brandt Snedeker přiznal, že najít pro Scottieho Schefflera správného partnera je psychologická výzva. „Je to nejlepší hráč na světě a jeho partneři mohou mít pocit, že ho zklamou, když nezahrají dost dobře," vysvětlil Brandt Snedeker. Scottie Scheffler sám přiznává, že se v týmovém formátu možná snaží až příliš: „Jako hyperkonkurenční člověk se někdy snažím až moc. Klíčem by možná bylo ubrat plyn, ale to se lépe řekne, než udělá." Letos by se měl opět objevit po boku svého nejlepšího přítele Sama Burnse, přestože jejich společná bilance z minulosti činí tři prohry a jednu remízu. Sam Burns však připomíná, že statistiky byly v roce 2022 kruté: „Kdybychom ten den hráli proti jakémukoli jinému páru, vyhráli bychom."

Je Presidents Cup příliš předvídatelný?

Dominance USA vyvolává i kritické hlasy mezi odborníky. Někteří analytici tvrdí, že turnaj je kvůli neustálé výhodě domácího prostředí pro Američany až příliš předvídatelný. USA na domácí půdě nikdy neprohrály a od roku 1996, kdy vyhrály o jediný bod, zde vždy zvítězily minimálně o tři body. Objevují se proto návrhy, aby se turnaj častěji stěhoval na ikonická hřiště v Austrálii, Jižní Africe nebo Kanadě. Jediné vítězství mezinárodního výběru se totiž zrodilo v roce 1998 v Royal Melbourne a jediná remíza v roce 2003 v jihoafrickém Fancourt.

Mezinárodní tým se však nevzdává a inspirací je mu právě rok 2012 a tehdejší evropský obrat, známý jako „Zázrak v Medinah“. Brandt Snedeker na ten moment vzpomíná s bolestí: „Vidět své idoly a spoluhráče plakat v neděli večer v šatně mě naučilo víc než všechna vítězství." Novozélanďan Ryan Fox věří, že právě historie tohoto místa může být silnou motivací: „Dává nám to naději, že i v neděli se dá dokázat něco neuvěřitelného."

Tom Kim před startem Presidents Cupu srší optimismem a dobrou náladu si přivezl už z nedávné týmové obhlídky Medinah. Společně se Si Woo Kimem tehdy přibrali do své skupiny Kanaďana Nicka Taylora, kterého okamžitě „adoptovali“ do korejské party a překřtili ho na „Nicka Kima“. Trojice se během tréninku pustila také do tradiční hry o peníze a soupeřům podle všeho příliš šancí nedala.

„Nechali jsme pršet peníze,“ vtipkoval později Tom Kim v narážce na jejich úspěšnou sázkařskou partii. A sebevědomí ho neopustilo ani těsně před startem turnaje. „Nejsem jen pozitivní. Jsem velmi pozitivní,“ prohlásil v úterý v Medinah.

Hřiště č. 3 v Medinah prošlo kompletní renovací a bude pro všechny novou výzvou, která prověří, zda mezinárodní tým dokáže pod vedením Mika Weira konečně zlomit americké prokletí.

Zdroj:

https://www.nationalclubgolfer.com/tour/pga-tour/presidents-cup-venues/

https://irishgolfer.ie/latest-golf-news/2026/09/22/american-team-golf-is-on-a-losing-streak-one-word-explains-why-that-wont-continue-at-presidents-cup/

https://golf.com/news/scottie-scheffler-presidents-cup-ryder-cup-narratives/

https://golf.com/news/2026-presidents-cup-what-weve-learned/

• Sdílet: