Domů
Vypadalo to, že je o osudu prestižní trofeje definitivně rozhodnuto. Nedělní dopoledne v Lahinch Golf Club totiž zcela patřilo Američanům, kteří ovládli všechny čtyři dopolední foursomy a do závěrečných deseti singlů vstupovali s velmi pohodlným náskokem tří bodů v poměru 9,5 : 6,5. Historické statistiky mluvily neúprosně jasně. Výběr Great Britain and Ireland (GB&I) nikdy ve své bohaté historii nedokázal tak hlubokou propast v závěrečném bloku překlenout. Až do letošní neděle 6. září 2026. Za bouřlivého doprovodu osmi tisíc nadšených fanoušků, kteří se nenechali odradit prudkým větrem ani irským deštěm, sledoval kapitán domácích Dean Robertson, jak jeho svěřenci dělají nemyslitelné. V odpoledních singlech zvítězili drtivě 7:3 a celkovým skóre 13½ ku 12½ získali Walker Cup poprvé od roku 2015.
„Je v tom obrovské množství emocí," přiznal dojatý Dean Robertson bezprostředně po skončení dramatického dne, zatímco se kolem něj radovaly tisíce fanoušků. „Spousta šťastných slz. Ale slovo, které to vše vystihuje nejlépe, je hrdost. Jsem na ty kluky nesmírně pyšný, protože ukázali charakter, který se vidí jen zřídka." Přitom po ranním bloku, kdy k udržení poháru Američanům stačilo získat v deseti zápasech pouhé 3,5 bodu, věřil v obrat jen málokdo. Klíčem k nečekanému úspěchu se stala atmosféra v šatně během oběda. Nešlo však o žádné strojené motivační projevy, ale o hudbu. Neoficiální týmový DJ Luke Poulter pustil ikonický hit „Wonderwall" od kapely Oasis, což v týmu okamžitě zažehlo potřebnou jiskru. „Byl jsem úplně vyždímaný a po ránu trochu skleslý," přiznal Stuart Grehan. „Ale jakmile kluci přišli a začaly hrát ty první tóny, něco se v nás zlomilo. Řekl jsem si, že do toho prostě musíme vletět a nechat tam všechno."
Američany na Walker Cupu zasáhla viróza. GB&I vedou před finále o jediný bod
Walker Cup v Lahinch nabídl drama, brutální vítr i kuriózní chybu. Výběr Velké Británie a Irska (GB&I) vede po prvním dni nad...
Jiskra, která zažehla irský oheň
Právě třiatřicetiletý mid-amatér Stuart Grehan měl být mužem, který v týmu znovu zažehne jiskru. Jeho role v letošním ročníku byla odborníky i fanoušky přirovnávána k legendárnímu výkonu, který předvedl Ian Poulter při rydercupovém „zázraku v Medinah" v roce 2012. Tehdy Ian Poulter pěti birdie v řadě během sobotního večera vykřesal naději pro Evropu a prohlásil: „Tohle nám vlilo nový život do žil." O čtrnáct let později na irském pobřeží v Lahinch sehrál v amatérském golfu podobnou roli Stuart Grehan.
Ačkoliv v úvodu svého singlu proti aktuální světové amatérské jedničce Prestonu Stoutovi prohrával už o dvě jamky, dokázal v sobě najít nevídaný rytmus. Kapitán Dean Robertson s ním v kritických chvílích kráčel po fairwayi a neustále ho povzbuzoval. „Říkal jsem mu: Stuarte, kluci za tebou to zvládnou, ale ty musíš přinést tu energii. Pojď, ukaž jim to. A on to udělal. Ukázal neuvěřitelnou odvahu a houževnatost," popsal kapitán. Stuart Grehan srovnal skóre na desáté jamce a následná drtivá série eagle-birdie na jamkách 12 a 13 ho poslala do rozhodujícího trháku. Svůj zápas nakonec zkušeně uzavřel parem na sedmnáctce a zvítězil 2&1. Během celého víkendu se se Prestonem Stoutem utkal ve všech čtyřech seancích a odnesl si z nich vysoce aktivní bilanci 2-1-1.
„Asi už mě má Preston plné zuby," smál se po zápase Stuart Grehan s malým synem v náručí. „Individuální tituly jsou fajn, ale vyhrát jako tým na takové scéně a před domácím publikem, to je absolutní vrchol mé kariéry. O takovém momentu v Lahinch jsem snil přes deset let."
Na Grehanův impuls okamžitě navázali další spoluhráči. Jack Whaley, úřadující šampion US Amateur, předvedl naprostou dominanci, když světovou pětku Williama Jenningse vyprovodil drtivým výsledkem 8&7. Po pouhých jedenácti odehraných jamkách byl Jack Whaley neuvěřitelných šest ran pod par a postaral se o nejvyšší vítězství hráče GB&I od roku 1963. Další důležité body přidali Luke Poulter, který pod bedlivým dohledem svého otce Iana Poultera porazil do té doby neporaženého Ethana Fanga 3&1, a také Tyler Weaver, jenž zdolal Jaye Lenga Jnr v poměru 4&3. Domácí se tak poprvé v nedělním odpoledni ujali celkového vedení 10:9.
Americké drama a vděčnost poražených
Americký kapitán Nathan Smith před začátkem finálového bloku prorocky prohlásil: „Tohle je jedna z největších sportovních událostí na světě a dnes odpoledne zjistíme proč." Měl pravdu, i když pro jeho výběr byla realita nakonec velmi krutá. Američané, kteří usilovali o šestý triumf v řadě, s hrůzou sledovali, jak se jejich náskok hroutí pod tlakem irského větru a nadšených diváků. Kihei Akina vedl většinu dne proti Niallu Sheilsu Doneganovi, ale Skot měl na šestnáctce obrovské štěstí, když se jeho míček odrazil přes bunker a parem dokázal srovnat. Kihei Akina pak pod tlakem minul klíčový krátký putt na osmnáctce, čímž dovolil Niallu Sheilsu Doneganovi vybojovat nesmírně cennou půlku bodu.
Další drama přinesl souboj Eliota Bakera s veteránem Stewartem Hagestadem. Pětatřicetiletý Stewart Hagestad, který měl do té doby v singlech Walker Cupu fenomenální bilanci 8-1, nečekaně podlehl Eliotu Bakerovi, jenž o svém triumfu rozhodl birdie puttem z 1,5 metru na poslední jamce. Američané se sice ještě pokusili o zoufalý odpor díky výhrám Josiaha Gilberta nad Samem Easterbrookem a Rydera Cowana nad Benem Boltonem, ale k celkovému obratu a udržení trofeje jim stále chyběly body z posledních flightů.
Přestože porážka bolela, američtí mladíci reagovali s obdivuhodnou grácií. „Prohrát je samozřejmě hrozné, ale v takovém sportu někdo prohrát musí," konstatoval smířeně Ryder Cowan. „Být tady s kluky a se Stewem je požehnání. Bez ohledu na výsledek jsme prožili úžasný týden a vyrostli jsme jako tým." Stewart Hagestad k tomu dodal: „Je mi ctí být součástí Walker Cup Society. Domácí si to prostě zasloužili, hráli skvěle a v závěru byli lepší. Tohle je zážitek, který s věkem zraje a vytváří mezi námi pouto na celý život." Kapitán Nathan Smith své hráče v slzách objal: „Řekl jsem jim, jak jsem na ně pyšný. Hráli srdcem a nevzdali se do poslední rány. Ať budou v životě potřebovat cokoliv, vždycky se na mě mohou spolehnout."
Rozhodnutí v písku a oslavy v baru
Vše nakonec vyvrcholilo v infarktovém souboji mezi Joshem Hillem, papírově nejníže postaveným hráčem v celém poli, a světovou trojkou Tylerem Wattsem. Na 5 paru osmnácté jamky dorazili za nerozhodného stavu all-square, přičemž právě tento zápas měl rozhodnout o celkovém vítězi. Zatímco Tyler Watts po nepovedené ráně z odpaliště skončil v hlubokém roughu a další ranou se dostal jen na 55 metrů od jamky, Josh Hill poslal svou druhou ránu do greenside bunkru. Před tisíci ztichlých diváků pak Josh Hill předvedl ránu svého života a z písku si přihrál na necelý metr a půl od jamky. Když Tyler Watts svůj dlouhý putt do birdie neproměnil, Josh Hill nezaváhal a proměnil svůj birdie putt, čímž odstartoval obrovskou vlnu euforie.
„Vůbec mi nevadilo, že jsem byl papírově nejslabším hráčem turnaje," řekl Josh Hill, zatímco ho kapitán Dean Robertson uznale plácal po zádech. „Měl jsem plnou důvěru ve své schopnosti a chtěl jsem všem dokázat svou hodnotu. To mě celý den neuvěřitelně pohánělo dopředu." Neuvěřitelný comeback, který začal u místního hrdiny Stuarta Grehana, tak symbolicky dokončil nejméně pravděpodobný aktér celého víkendu.
Oslavy v Lahinch však neskončily na greenu osmnácté jamky. Legendární Ian Poulter, který celý víkend doprovázel svého syna Luka, se postaral o tečku v pravém irském stylu. V neděli večer dorazil do jednoho z místních barů, kde před užaslými fanoušky vyhlásil „open bar" a na vlastní účet nechal rozlévat drinky pro celou zaplněnou hospodu. „Mám pro vás jen jednu věc," zakřičel Ian Poulter na zaplněný lokál a sám pak vedl sborové skandování „Ole, Ole, Ole", které se rozléhalo ulicemi vesnice Lahinch dlouho do noci. Pro celé Irsko to byl den, na který se nezapomíná, a pro Walker Cup potvrzení, že amatérský golf v sobě stále nese tu nejčistší sportovní DNA.
Konečné výsledky turnaje naleznete zde »
Zdroj:
https://golf.com/news/walker-cup-team-usa-loss-response-gratitude/
https://golf.com/news/stuart-grehan-preston-stout-walker-cup-comeback/
Trump souhlasí s pětiletým trestem pro Woodse. Od Vanessy přišlo tvrdší ultimátum
Pětiletý zákaz řízení pro Tigera Woodse považuje Donald Trump za spravedlivý trest. Mnohem tvrdší verdikt ale přišel od...
Federer ukázal McIlroyovi cestu. Proč je rodina víc než hrozící trest od PGA Tour?
Rory McIlroy našel u Rogera Federera inspiraci, jak skloubit vrcholový sport s rodinným životem. Novému přístupu teď...