Golfový architekt Pizá buduje hřiště uprostřed válečné zóny mexických kartelů

Práci měl již hotovou. Dva dny strávil na stavbách nových hřišť, a teď ho čekal zasloužený odlet do San Diega, kde na něj doma čekala manželka a tři děti. Rozhrnul závěsy a místo azurové oblohy uviděl černé sloupy kouře, vycházejících z několika míst vzdálených ani ne dvě stě metrů od jeho hotelového pokoje.

„Nejdřív jsem si myslel, že je to nějaká nehoda,“ řekl. „Ale vypadalo to skoro jako válečná zóna.“

Telefon se mu začal plnit zprávami od příbuzných, kteří viděli první zprávy o násilí, jež vypuklo po zastřelení nejhledanějšího mexického narkobarona. Autobusy hořely na hlavních tepnách, gangy se střetly s armádou, město se ocitlo v lockdownu. Letiště se zavřelo, Pizáův polední let byl zrušen. „Tohle se v Puerto Vallarta nestává,“ říká s důrazem. „Každý, kdo sem přijel, ví, že je to jedno z nejbezpečnějších a nejpřátelštějších míst v zemi.“

Pro tento region to platí dvojnásob. Téměř sedmdesátikilometrový pás pobřeží Banderas Bay od Puerto Vallarty po Punta Mita tvoří jednu z nejžádanějších golfových adres na světě. Právě tady sídlí turnaj VidantaWorld Mexico Open, zdejší resorty hostí tisíce golfistů ročně a v místních horách i na útesech nad Tichým oceánem vznikají hřiště, která navrhují ti nejznámější architekti, včetně Pizáho.

Mexický designér s kanceláří v Tijuaně a domovem v San Diegu zde v roce 2006 otevřel pobočku, aby dohlédl na realizaci ikonického hřiště Bahía Course, nesoucí jméno a podpis legendárního Jacka Nicklause. Dnes zaměstnává osm lidí a řídí projekty od Evropy až po Latinskou Ameriku. V oboru je známý jako vizionář. jeho čtyřiadvacetijamkový resort Butterfly Effect v mexické poušti Coahuila se dá hrát jako čtyři samostatné šestijamkové okruhy, v TGL  (technologické lize založené Tigerem Woodsem a Rorym McIlroyem), zase navrhl jamky včetně velice originální jamky „Temple“, která vypadá jako by ji navrhovali samotní Aztékové.

V pondělí však muselo jít vše stranou. Pizá zůstal zavřený v apartmánu, sledoval přenos TGL a viděl, jak hráči jako Justin Thomas nebo Rickie Fowler řeší jeho virtuální výstřelky. „Kdyby nebylo TGL, netuším, čím bych se dokázal zabavit,“ povzdychl si.

V úterý už byla omezení zrušena, letiště znovu otevřeno a jeho přebookovaný let odstartoval podle plánu v poledne. Pasažéři při přistání v San Diegu zatleskali. Pizá však ví, že čas na relaxaci nebude dlouhý. „Za tři týdny jsem zpátky v Puerto Vallarta,“ usměje se. „Už se nemůžu dočkat.“

Místní ekonomika, kde je golf jedním z hlavních motorů, podle něj krizi přežije. „Lidi si pamatují obrázky, ne kontext,“ říká. „Přitom když se něco stane, téměř vždycky jde o střet mezi úřady a zločinci. Turisté nejsou cíl.“Pizá se proto snaží přátelům vysvětlovat: „Ptám se jich: ‚Chystáš se kupovat zbraně nebo drogy?‘ Pokud ne, tak budeš v pořádku.“

Zajímavým srovnáním může být příběh z nedalekého resortu Marina Vallarta Golf Club, kde mezitím odehrálo 200 golfistů v poklidu svou hru, a všem byly zdarma servírovány margarity. V kanceláři se pracovalo také naplno. A přestože všichni zaměstnanci dostali možnost vzít si kvůli bezpečnostní situaci volno, tak přesto všichni zůstali v resortu. „Risk nezná hranice, ale taky neplatí, že by byl větší v jedné zemi než v druhé,“ míní Pizá. „Výjimky se dějí, ale nejsou pravidlem. Puerto Vallarta se z toho dostane dřív, než si lidé myslí.“

A jeho další plány? Prý se už rodí nápady na nové projekty. A přestože na nich pracuje v San Diegu, tak myšlenky ho táhnou zpět do Mexika. Tam, kde se před pár dny černala obloha, nyní již zase svítí slunce. A golfové fairwaye čekají, na další vlnu příchozích hráčů.

Zdroj:

https://golf.com/news/puerto-vallarta-golf-punta-mita-cartels/

• Sdílet: